Znáte takové ty lidi, co nikam nezapadnou, ať se snaží sebevíc? Holku nebo kluka postávajícího opodál, se sluchátky na uších nebo s tlustou knihou v ruce? Outsidera, který tráví víkendy hraním her na počítači a když už něco řekne, všichni se tváří tak nějak zaskočeně? Tak to jsem já.
Respektive to jsem byla já, skoro celý svůj život. Divná jsem každopádně pořád, přestože můj život se v některých aspektech trochu změnil. Co se týče třeba takového oblečení, zdá se, že jsem si módními přešlapy z většiny už prošla (doufám!) a dnes jsem si doslova "jistá v kramflecích". Ohledně make-upu vám nebudu lhát, často se na to totálně vykašlu a snažím se tvářit, že nejsem líná, ale sázím na nude líčení, a pořád jsem příšernej knihomol, hudební i herní fanda. Dodnes na mě řada lidí kouká divně, kdykoli se rozhodnu projevit svou individualitu, ale víte co? Teď už mi to konečně nevadí. Každý kolektiv potřebuje svou černou ovci, a já se toho klidně ujmu. Jsem ta, co nezapadá, ale jsem taková ráda. Jste zvědaví, jak jsem se k tomu dopracovala? Tak se pohodlně usaďte a začtěte se!
Jako obyčejně se ukázala má mnohovrstevnatost, a to i při psaní blogu. Střídám nálady jako aprílové počasí, takže i příspěvky jsou rozděleny do několika kategorií dle svého zaměření. Snad se vám budou líbit!
Po studeném San Franciscu jsme se vydali na jih s jasným cílem – poznat Los Angeles. Téhle metropole známé z filmů, počítačových her, ale i třeba pro své umění nebo gastronomii, jsem se nemohla dočkat. Strávili jsme tu tři dny, což byl nejdelší čas strávený na jednom místě z celého výletu, a přesto jsem měla pocit, že mi uniká a...
Ze San Francisca do Los Angeles je to pořádný kus cesty. Ta ale patří k tomu nejhezčímu, co jsme v rámci našeho roadtripu viděli. Pojďte si ji projet společně s námi!
Po přípravách, tipech a plánech jsem se rozhodla napsat o začátku naší cesty společně se všemi dojmy. Sedneme společně do letadla, trochu se podíváme na město hříchu Las Vegas, nakoukneme do místních hotelů a skočíme do bazénu.