Víte, co je paradox? Třeba když všechno, co zavání "motivací", nemáte rádi, a přitom tak máte pojmenovanou sekci na svém blogu. Myslím, že si zasloužíte vysvětlení. Nabízím ji v příspěvku "Proč nejsem fanynka motivačních materiálů".
Motivační okénko v mém případě neznamená texty o tom, jak být šťastný, úspěšný, milovaný. Myslím, že tyhle univerzální návody stejně nikdy nefungují. Spíš bych zde chtěla zaznamenávat svou cestu za sebou sama. Cesta pořád trvá a často se na ní objevují nové zákruty, ale zároveň už jsem nějaký kus ušla, tudíž jsem nabyla pocitu, že o tom můžu psát. Třeba to někoho pobaví nebo potěší, a já si provedu nějakou tu duševní hygienu, že ano.
Nový rok se přiřítil a zase mě donutil skočit rovnýma nohama rovnou do něj. Dny pořád letí jako splašené, a já mám práce nad hlavu, že se ani nestíhám zastavit. Jeden by si myslel, že se nic nezměnilo. Všechno se někam řítí, a já se nechávám unášet tím divokým proudem. Ale víte co? Odmítám! Chytám se větvičky a alespoň na...
Víte, co je ironie? Když se připravujete na spoustu věcí (mimo jiné, že konečně přestanete zanedbávat svůj blog) a pak chytíte covid, který z vás udělá chrchlajícího ležáka neschopného čehokoli. Ano, i já se mohu již počítat mezi lidi stižené touhle nemocí. Jaký to je? Nic moc. Abych byla upřímná, čekala jsem, že mě jako mladou sportovně založenou...
Jak už jste mohli z některých mých příspěvků vypozorovat, neměla jsem vždycky na růžích ustláno. Dokonce mám za sebou ne zrovna krátké období úzkostí a depresí. Tyhle dvě mrchy jsou zákeřní protivníci, takže se dodnes nedá říct, že bych nad nimi definitivně vyhrála, i když se snažím.
"Dělej, co musíš, abys byl/a šťastný/á. To je hluboká pravda, i když já bych výrok ještě maličko upravila na: "Dělej, co musíš v rámci možností".
Nemá cenu začínat text otázkou "Cítili jste se už někdy pod psa?" Vsadím se, že úplně každý chtěl někdy přinejmenším do všeho kopnout, něčím hodit, zanadávat si, na všechno se vykašlat a prostě to vzdát. Ale co zoufalství? Byli jste už někdy zoufalí? Zoufalství není smutek. Smutek je jako potůček, zatímco zoufalství je jezero. Když se v něm...
Jeden český interpret kdysi vydal singl, v němž je následující fráze: "Buď cool, buď free, buď high - dost těhle keců, bych se pos..." a já nemůžu než souhlasit. Motivační knihy, citáty, přednášky a kdo ví co ještě, nemám ráda jednoduše proto, že jsou to z 90% kecy.
Když jsem dnes stála v kanceláři doktorského studia, bylo mi na umření. Styděla jsem se. Bylo mi smutno. Přesto jsem se statečně usmívala a mimoděk si trhala záděrku na palci. Pracovnice oddělení si znepokojeně prohlížela mé dosavadní studentské výsledky, které nebyly za poslední rok zrovna ideální. Starost o rodinu, zaměstnání a syndrom vyhoření v...