V říjnu 2020 vyvolala na Netflixu senzaci seriálová novinka o Američance Emily, která se přestěhuje do Paříže kvůli práci a v proslulém "City of Lights" zažívá nejen kulturní šok, ale i spoustu dobrodružství, romantiky a nových přátelství. Chápu, proč byl kolem toho počinu od samého začátku humbuk. Emily in Paris dokázala vytrhnout diváky otrávené...
Jak přišlo léto, zase se ze mě stal mizernej pisatel, ach jo! Přitom mi toho hlavou víří tolik! Kéž by byl den nafukovací a já měla víc času. Poslední dobou jsem se zase trochu víc věnovala hudbě, což je vedle psaní moje další velká láska. Zpívám, hraju a konstantně kňourám, jak to není dokonalý. Musím přiznat, že sebekritika je super...
Je čas na trochu klišé! Asi na mě leze jaro, ale rozhodla jsem se posnídat rosu z lučního kvítí, obléknout šaty z kapradí a tančit smyslný tanec probouzející mou vnitřní bohyni. A jako vedlejší produkt mě napadlo sestavit si krom svých oblíbených žebříčků věcí, co mě fakt pruděj, i pár věcí, co mě tak nějak povznášej, a je mi díky...
Na jaké seriály jste se dívali v dětství a v pubertě? U mě toho bylo hodně. Jako dítě jsem milovala Hvězdnou bránu, Akta X , Krok za krokem nebo Věřte nevěřte. Později taky Čarodějky, Přátele, Gilmorova děvčata, Sex ve městě nebo Ally McBealovou. U té poslední bych se v tomto článku ráda zastavila.
Dlouho jsem nic nenapsala. Hrůza! Proč? Co dělám? Žiju! A když se žije intenzivně, jak to čas od času dělám, moc příležitostí k psaní si nenajdu. Co s tím?
"Když nemáš s kým mluvit, piš", říkám si. Tak píšu. Třeba to k něčemu bude.
Je to dívka, kterou vídali každý den na rohu ulice. Měla hnědou tašku přes rameno, na uších sluchátka a vypadala, že je zcela ponořena do svého světa. Byl v něm klid a mír, nebo oheň a chaos? Možná od všeho něco. Ráda si večer otevřela okno a posadila se na parapet. Dýchala vlahý večerní vzduch a dívala se na...
Na začátku ledna se v českých médiích začaly objevovat zmínky o jakémsi záhadném viru, který se snadno šíří a postupně zaplavuje jednu čínskou provincii. Většina z nás to moc neřešila, vždyť jak často si skutečně uvědomujeme propojenost našeho světa? Během několika týdnů jsme však byli nuceni vytvořit si úplně novou zkušenost. To, co se dělo se v...
Mít v dnešní době zdravé sebevědomí je umění hodné ocenění. Sama mám období, kdy to jde, a pak se zase dostaví mé pochybnosti a přehnaná sebekritičnost. A jak mít vlastně pořádné sebevědomí, když nám okolní svět pořád mlátí o hlavu s vlastní představou dokonalosti, do níž ani trochu nezapadáme?
Tyhle řádky píšu ve vlaku cestou do Brna, kde mě čeká pracovní akce, kterou jsem pomáhala organizovat. Jsem maličko nervózní, protože podle toho, jak se osvědčím, bude nebo nebude pokračovat moje kariéra ve firmě. Taky jsem trochu otrávená, protože je kolem spousta lidí a mně davy nedělají moc dobře, a taky si to trochu užívám, protože je to svým...